Biomed versus Med (běžný, konvenční)

Zásadní rozdíly mezi biomedem a medem lze hledat zejména v odlišných podmínkách jejich produkce. U produkce biomedu (ekologického včelaření) musí být umístění včelstev takové, aby v okruhu 3 kilometrů zdroje pro výživu včel a pro mednou snůšku pocházely převážně z ekologické nebo přirozené produkce a současně musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů antropogenního znečištění (městská centra, dálnice, průmyslové oblasti aj.). V ekologickém včelaření je vyloučena umělá výživa včel v průběhu snůšky, řepný cukr je zakázáno používat vůbec (umělá výživa v mimosnůškovém období je možná pouze za použití medu z vlastní ekologické produkce nebo povolených zdrojů energie z ekologické produkce). Také je zakázáno používat chemicky syntetizovaných léčivých přípravků za účelem preventivní léčby včel.

Při produkci medu v České republice je běžné, masové používání řepného cukru, tudíž nelze vyloučit jeho průnik do medu, zejména při prvním medobraní nektarových medů v průběhu května a června. Nelze také zabránit průniku chemických léčiv, především při léčbě parazitárních onemocnění, a to zejména varroázy (onemocnění způsobené roztočem Varroa destructor), které se při léčení tohoto onemocnění včel používají v masovém, celoplošném měřítku již více než 20 let, přičemž je možná perzistence těchto látek v úlech, ve kterých čeští včelaři běžně chovají včely několik desítek let. Z hlediska kontaminace medu je obzvláště nebezpečné jarní léčení varroázy, které může kontaminovat veškerou mednou produkci v daném roce od takto léčených včelstev. V zahraničí je o to nebezpečnější používání antibiotik, jejichž přítomnost byla v medech opakovaně diagnostikována, jejichž používání je v českém včelařství naštěstí zakázáno.


Zásadní rozdíl mezi biomedem a medem tedy spočívá ve skutečnosti, že podmínky produkce biomedu zabraňují přítomnosti celé řady xenobiotik a nežádoucích látek v tomto včelím produktu, které jsou naopak v medu velice často přítomny, a také odhalovány. Podle zpráv z poslední SZPI ČR v tržní síti nevyhověla necelá polovina zkoumaných vzorků medu předepsaným požadavkům, zejména na hygienické nedostatky.


Jan Pintíř
(autor je prvním českým ekologickým včelařem
a producentem českého biomedu)