Psychoaromaterapie - nové směry

„Stroje na vůně" stejně propracované jako třeba stereo systémy by mohly odpařovat vůně v našich domovech a působit tak jako afrodisiaka či budíky, případně z celé řady aromat vybrat to, jež vytvoří podmínky pro uvolnění některých našich obtíží, od úzkosti a klaustrofobie až po migrénu. ( P. Weintraub, Sentimental Journeys ) Éterické oleje jsou stále více používány ve veřejných prostorech především v Japonsku a USA. V nemocnici Plane Tree Hospital v Kalifornii dostávají pacienti k výběru různé smyslové metody, včetně vůní. V nemocnici St. Croix Valley Memorial Hospital ve Wisconsinu jsou využívány přírodní vůně k neutralizaci nežádoucích pachů v centrální hale, v místnosti pro sestry i v chemické laboratoři. Ve Sloane-Kettering Institutu v New Yorku, který je zasvěcen výzkumu rakoviny, demonstrují klinickými testy, že heliotropin, látka s vůní podobnou vanilce, redukuje úzkost. Současné výzkumy rovněž ukazují, že vůně máty peprné a konvalinek uvolňují depresi a zvyšují sebeúctu. V některých nemocnicích ve Velké Británii pravidelně odpařují levanduli nebo heřmánek na odděleních s pacienty trpícími úzkostmi, aby úzkost zmírnili a zlepšili pohodu mezi pacienty. V nemocnici Old Manor Hospital v Salisbury Mark Hardy provedl experiment ke zhodnocení účinku levandulového oleje na spánkové rytmy starších mentálně nemocných pacientů místo jejich obvyklé medikace. V tomto testu použil Hardy vířivý osvěžovač vzduchu k odpařování levandulového oleje v nemocničním oddělení v průběhu noci, s následujícími výsledky: „ Rezidenti vykazovali méně neklidu během noci, jejich spánek byl hlubší a nebyli tedy rušeni personálem vykonávajícím své noční obchůzky, měli jen pár period lehkého spánku a jejich nálada po probuzení byla radostnější ... Byl pozorován dokonce i nevelký nárůst v počtu hodin spánku vyvolaného použitím levandulového oleje ve srovnání se spánkem při obvyklé medikaci. Prostředí na oddělení se zlepšilo, protože olej dobře maskoval nežádoucí pachy, které se objevují často na odděleních se staršími pacienty. Olej vytvořil atmosféru svěží a lehce provoněnou." V St Nicolas Therapy Unit v Shorehamu v Sussexu byla používána směs heřmánku ylang-ylangu a levandule k masážím nohou pro zklidnění a relaxaci, případně povzbuzení. Po opakovaných masážích mentálně slabších pacientů a pacientů s komunikačními problémy došlo postupně u těchto jedinců k uvolnění, omezení pocitů úzkosti a bylo prokázáno, že u pacientů s těžkými handicapy se stala aromaterapie neocenitelným prostředkem k upevnění pocitu, že jsou součástí kolektivu, a že je o ně pečováno. Nerolový olej byl s úspěchem použit k masážím nohou na jednotce intenzívní péče Middlesex Hospital pro své relaxační a konejšivé kvality. Rovněž bylo zjištěno výrazné omezení úzkosti mezi pacienty. V Japonsku se rovněž stále častěji používají éterické oleje v prostředí nemocnic. Podle výsledků dr. Sugano z Japan School of Medicine mohou přírodní vůně poskytnout cenově dostupnou a účinnou alternativu k některým běžným léčivům a metodám, zejména stimulantům a tranquilizérům, které mají často návykové, toxické nebo jiné vedlejší účinky. Sugano věří, že aromaterapie je stále v dětském věku, a že: „můžeme očekávat stále častější využívání vůní v prostředí nemocnic k relaxaci pacientů, stejně jako v pracovním prostředí ke zvýšení pracovního výkonu." Shimuzu Construction Corporation v Tokiu již vyvinula počítačově řízený systém pro dávkování vůní. Systém nejdříve filtruje a čistí vzduch a poté jej provoní a uvolní k cirkulaci. V roce 1985 začali Japonci s testy přírodních rostlinných olejů v pracovním prostředí intelektuálně pracujících jedinců. Zjistili, že při použití tzv. „cefalických" olejů, např. citronu nebo grapefruitu, zaměstnanci v kancelářských profesích vykazují nižší nemocnost, větší pocit uspokojení z práce a vyšší standard pracovních výsledků. Navíc R. Baron ( Environmentally induced positive effect, The Journal of Applied Social Psychology ) zjistil, že lidé, pracující v přítomnosti příjemné vůně si dávají vyšší cíle a používají efektivnější pracovní strategie než subjekty pracující v místnostech neprovoněných. Řada firem i léčebných zařízení u nás objednává podobné směsi, kde se dobře uplatňuje kompozice „Sicilská noc" s citrusovými tóny, které podporují klid a soustředění. Japonci rovněž zjistili, že množství oleje potřebné k vyvolání žádaného efektu je velmi malé, nejvýhodnější je koncentrace těsně nad prahem vnímání. Vyšší koncentrace jsou spíše dotěrné, a proto by vůně měla zůstávat v pozadí. Obchody a hotely rovněž začínají „experimentovat" s účinky různých vůní na psychické dispozice jejich zákazníků. Miami Marriott Hotel v USA nedávno instaloval generátor vůní, který uvolňuje jedinečnou květinově-citrusovou směs do hotelové haly skrze klimatizační systém. Směs zvaná Mango byla speciálně vyvinuta „konzultantem pro aromatizaci" Johnem Steelem a připravena z čistě přírodních komponent. Požadovaným efektem v tomto případě je zmírnění stresu. Směs byla vyrobena s ohledem na květinové preference středoamerických a jihoamerických hostů. V některých českých hotelových komplexech s úspěchem aplikujeme směsi „Aladino-Dobrá mysl" a „Aladino-Svatební noc" se zklidňujícími a relaxačními účinky. Některé letecké společnosti také využívají vlastností čistých éterických olejů. V tomto případě především k tomu, aby pomohly pasažérům překonat letovou nevolnost a „ pásmovou nemoc". Virgin Air-lines nedávno pověřily Aqua Oleum k přípravě tří specifických směsí, nazvaných „Sladké vánky" s účinky relaxačními, osvěžujícími a navozujícími pohodu.Rovněž New Zealand Airlines používají zvláštní směs aromat ke zmírnění letové nevolnosti cestujících. Také v prostředí tělocvičen, saun a výstavních hal se stále častěji můžeme setkat se speciálními směsmi éterických olejů. Možná, že v budoucnosti se vůně vrátí i do divadel, tak, jak tomu bylo ve starém Římě. Jedna americká společnost připravuje pro trh „čichový kazetový přehrávač", který by dovoloval majiteli vybírat vůně na tzv. „odour cartridges", zatímco japonský hodinář již prodává budíky, které budí spáče tak, že provoní místnost směsí stimulující bdělost. Psycholožka Susan Schiffman z Duke Univerzity rozvádí tyto myšlenky dále a říká: „ Jednou zjistíme která substance stimuluje který receptor ... a jak jsou tyto substance spojeny s částmi mozku, pak budeme schopni pracovat s vůněmi jako pracujeme s léčivy." Lipidová membrána, která pokrývá kapiláry zásobující mozek krví tvoří bariéru, skrze kterou prostupují do mozku pouze malé molekuly. Molekuly konvenčních léčiv jsou většinou velké, proto je léčba takových onemocnění, jako je Alzheimerova choroba velice obtížná. Na druhou stranu čichové nervy představují potenciální přirozenou cestu k přímé léčbě mozku, protože jako jediné nejsou pod ochranou této bariéry. Farmakologové tedy vyvíjejí molekuly složené ze dvou částí, z nichž jedna část by se vázala na receptor v čichovém labyrintu nosu a druhá část by měla terapeutický efekt v cílové části mozku. Zkráceně, využitím vůní bude brzy možné přímo ovlivnit myšlení a léčit ty části mozku jež mají souvislost s některými poruchami či emocemi.